Únor bílý, pole sílí...?

Nevím, nevím, ale tento způsob zimy, zdá se mi poněkud podivný. Tak si alespoň stále svítíme. Na předvánočním trhu jsem si koupila tento krásný keramický, bábovkový stojánek na svíčku.  Miluji světla svíček, tiché praskání krbu a horký čaj.

a k tomu třeba pletu...ovečkové ponožky z úžasné zahraniční příze. Uvidíme, jestli budou i trvanlivé a hned se neprošoupou. 

A už mám nachystanou vlnu na další. Tentokrát pudrově růžové s šedou. 

Hezký večer Iveta

Včera byla první letošní adventní neděle. S dětmi jsme vyrazili na tradiční rozsvícení Vánočního stromku u nás na náves. Vůně svařeného vína se nesla široko daleko, na grilu se pekly buřty a děti si to užívaly.

 Staročeské vytlačované perníčky jsem už také zvládla upéct. Jsou nádherné a u nás nesmí chybět. A po večerech konečně vyšívám obrázky do ořechových skořápek.

Upekli jsme už i perníčky. Aby byly na mikuláše. Tak doufám, že i Vy jste si první adventní neděli pořádně užili. 

Sehnala jsem poklad aneb, začínám renovovat starou truhlu

Byla to taková hurá akce, jeden den večer jsem ji viděla a druhý den jsem ji měla. Krásná, s půlkulatým víkem a čekala zrovna na mě. Začátek byl krušný, ještě stále není hotová, ale bude krásná. A tak jsem v sobotu začala...Vrtačka s drátěným ježkem...no makačka a bohužel to nechávalo rýhy. Ale kování tím šlo krásně. Pak bruska...ano super, šlo to, kdyby nedošly uhlíky a šla ještě nastartovat. No tak přišla nakonec na řadu horkovzdušná pistole. Vzala všechno tmavohnědé a dobře, jen cosi do žluta pod tím zůstalo. Trošku jsem to vzala louhem, ale taky žádný zázrak. Takže jsem ve fázi, kdy jedu ručně, smirglem a konečně to začíná vypadat podle mojich představ. Finální úprava bude jen nějaký vosk.

 Moje fyzické síly na obroušení kování nestačily. Ještě, že muž má pro mě pochopení.

Bude krásná, že? Své místo najde v obýváku pod schody. Ještě vybrat nějakou pěknou keramickou nebo kovanou úchytku. 

Zavařuji, suším

...zpracovávám dary přírody. Je to někdy fuška, ale police ve spižírně se plní sklenicemi. Marmelády ze všech druhů ovoce, které naše příroda dala a ještě dá. To je krásný čas letních prázdnin. Mezi výlety jsme stihli i zavařit okurky. Bylinky suším neustále a průběžně. Takže až se zima zeptá, co jsem dělala v létě...tak budu připravena. A i můj muž je připraven...jeho úkol je připravit dřevo na zimu, aby nás hřálo teplo krbových kamen. A i teplo rodiny. 

Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota...

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Postupem času se z nich ale stala honička po obchodech. Jakoby měl přijít konec světa. Mám je ráda, jsou pro mě začátkem jara, příroda se probouzí ze zimního spánku. Stromy i keře pučí, začínají kvést první cibuloviny a raší i kopřiva.

A přidám recept na rodinnou výbornou velikonoční nádivku

10 rohlíků

7 vajec

2 hrsti kopřiv

sůl

pepř

muškátový květ

150g uzeného

1 hrst medvědího česneku

50g másla

100ml mléka

Rohlíky nakrájíme na kostičky, uzené také. Kopřivy spaříme horkou vodou a necháme okapat, poté překrájíme. Rohlíky pokapeme rozpuštěným máslem a mlékem a necháme chvilku odstát, poté přidáme uzené, kopřivy, koření, vajíčka a promícháme. Dáme do máslem vymazané formy a pečeme na 160°C cca 40 minut. 

To,co vyliji ze spařených kopřiv vypiji. Je to výborný detoxikační čaj. Zároveň stimuluje slinivku, působí protizánětlivě a hojivě. Je dobrá na chudokrevnost, protože obsahuje železo.